zážitek z jiné dimenze

Je normální pracovní úterý a já se již po devitísícestéprvé (32let a 6 měsíců) vracím utahaná z práce tramvají domů. První jarní sluníčko přebíjí i špinavá okna a jeho paprsky vytahují lidi z ulit paneláků. Utahaný pracující šedý lid prosvětlily bílé hlavičky babiček a veselé barvičky oblečení dětí, které sundávají své jednolité šedivé či černé zimní bundy.I jasná barva na plakátu, který zve na výstavu díla Jana Zrzavého přitáhla mé oko. Doma mi visí pár reprodukcí poplatných té či oné době, malovat neumím a přesto si ted vzpomenu na knihu o Janu Zrzavém , která se mi dostala do rukou v mých 14-ti letech/hrozně dávno/ a hledám ve vzpomínkách název obrazu na poutači. Dohaduji se sama se sebou zda jde o Kleopatru a z náhlého popudu zvědavosti opravdu o dvě zastávky dále vystoupím a jdu se fyzicky přesvědčit.

K výstavnímu místu se trousí jednotlivci, dvojice, starší i mladší a já jen pár vteřin bojuji s tím, zda tam ve svém oblečení nebudu  působit nepatřičně. Teď anebo nikdy! Vstupuji  dveřmi, které mají co vyprávět o časech minulých, a jakoby pocitově překračuji do jiné dimenze. Ve vstupní místnosti to lehce šumí, korzují tady dámy a pánové, mladíci a slečny , v šatně se odkládají kabáty a klobouky za galantního přispění mužů.I já jaksi slavnostně odkládám všednost dne a za zvuků vnitřních fanfár , že jsem dokázala zabrzdit denní klišé, vcházím do prvního výstavního sálu.

Putovalajsem  s autorem v čase biblických příběhů, pobývala s ním na jeho milovaných místech, připoměla si milované knihy a autory a nakonec se v jeho obrazech vrátila do mých rodných míst viděných barvami jeho očí. Prožívala jsem s ním jeho smutek na duši, radost z mladosti, biblické příběhy a jejich protiklady a cítila jeho lásku k domovu . Zároveň jsem se přenesla v místě a navštívila jsem s ním jeho milovanou Francii, laguny v Benátkách , italské cesty a vůni české hroudy.

A jako naposledy na mě čekala zvoucí Kleopatra i se svou starší sestrou.

V neskutečném vnitřním klidu a vyrovnanosti po dvou hodinách odcházím. Svět mi připadá mnohem hezčí, elegantnější  a mám na tváři úsměv, který mi vychází z duše. Svět kolem mě skutečně zkrásněl. Obzor se rozšířil.Neskutečný zážitek.

Vzpomente si na něcon takového  z Vašeho života i Vy?